Láďa Šafránek: Harlej mi asi nikdy neodpustí

Vždyť kdo by neznal příběh o tom, jak si dlouhovlasý zrzek za prapodivných okolností sbalil svých pět švestek a po deseti letech odstartoval další životní etapu u divoké party z Walda Gangu, jejíž hvězda po loňském turné s Kabáty prudce stoupla nahoru?
Kdo ví, kde je pravda. Kdo ví, co Láďu k tomuto kroku vedlo. Nejsme tady od toho, abychom soudili, ale abychom přinesli rozhovor s příjemným chlápkem, co mluví a myslí děsnou rychlostí.

    Jak jste se k Walda Gangu dostal?
    Když jsem skončil v Harlejích, můj kamarád Pavel Pásek, kapelník Walda Gangu, mě přizval mezi své hochy, a já tam s radostí zůstal.

    Prý jste písničky Waldemara Matušky, z jehož repertoáru se část play listu Walda Gangu skládá, nikdy moc neposlouchal a ani je neuměl?
    Nikdy jsem je jako mladej neposlouchal, ale ne, že by mi byly proti srsti. Je ale pravdou, že jsem se je musel naučit slovo od slova, a říkám, že to není žádná sranda. Zdá se, že jsou jednoduché, ale není tomu tak.

    A co na to sám Walda Matuška? Byl se na vás někdy mrknout?
    Neříká nic. A to je škoda. Kluci se s ním dříve snažili spojit, zvali ho dokonce na křest desky, ale jeho manželce a manažerce Olině se to nelíbí, tak se k nám Matuškův názor asi nedostane. A přitom jsme společně mohli užít nějakou legraci.

    Jste velký soubor, z celé republiky. Jak často spolu vůbec zkoušíte?
    No, abych řekl pravdu, my se takřka nescházíme. Když jsme natáčeli první desku Walda Gangu, prodělali jsme pár zkoušek. Jinak ale většinou pracujeme způsobem DODO - jako za domácí úkol.

    Nedělá v kapele binec, že jste každý z jiné žánrové branže?
    To určitě ne. V kapele platí zákon jedné ruky. O všem podstatném rozhoduje kapelník a zbytku je pak houby platné o něčem diskutovat. A tím se předchází nejrůznějším hádanicím.

    Jak to vypadá, když se po delší době sejdete a vyrážíte na kšeft?
    V naší kapele nechybí peníze ani energie a dobrá nálada. Vždycky se na sebe i fanoušky těšíme. Z jedné strany to opravdu bereme vážně, protože na pódiu musíme odvést nějaký výkon. Když to ale vezmu globálně - jedeme bavit lidi, ale hlavně sami sebe.

    Co tedy nejvíce teče? Jste pivaři, nebo whiskaři?
    To je různé. Chvíli panákujeme fernet, slivovici nebo whisky, jindy raději pivko, víno nebo nealko.

    K čemu se přiřazuje vaše vystoupení? S Kabáty jste měli dokonce stejné kostýmy a společnou choreografii. Je to revival, show, sranda nebo …?
    Vypadá to, že jsme sranda kapela. Ale po muzikantské stránce to musí být voňavý, připravený, pořádně našlapaný, takže se považujeme za profesionální estrádu.

    Jak vnímáte loňské turné a spojení s Kabáty? Jsou taková hospodská kapela, vy jste taky dobří pařmeni, takže mohlo být společné turné bohaté na „večúrky“ a netradiční mejdany.
    Myslím si, že spojení Kabáčů a nás bylo skvělé. Jsme naladěni na stejnou vlnu, tak jsme si to všichni užili z profesionálního i osobního pohledu.

    Jak vás brali kabátovští fanoušci?
    Naprosto skvěle. Opravdu super.

    Je pravdou, že jste se ke Kabátům dostali jen díky tomu, že vás jako předkapelu vyšplouchli Arakaini?
    Jo, to je pravda. Měli jsme ject s Arakainem, ale díky Lucce Bílé s sebou vzali Noida. Já jsem jen tak zkusmo zavolal Kabáčům, kteří chystali turné, a vyšlo to.

    Tak to byl skvělý tah na branku, díky kterému jste se dostali do povědomí tisícům fanoušků.
    Měli jsme obrovskou radost, že to vyšlo, a společnou šňůru jsme si vychutnali plnými doušky. (smích)

    A co letošní spojení s Danielem Landou? Taky náhodička?
    Nabídka přišla z jeho strany. Vyrážíme v květnu a jsme zvědaví, jak se letošní turné vydaří.

    Prý budete dodržovat tzv. suchý zákon?
    I tohle už se ví? Ano, a dokonce jsem ho navrhl já. Dostal jsem za to tisíc nadávek, tisíc výhrůžek (smích), ale nakonec na to kluci přistoupili. Myslím si, že na pódiu by měli být všichni stoprocentní a chlast, tráva a ostatní věci, které jsou v kapelách běžné, člověku akorát podkopávají nohy - tak to chceme zkusit bez ničeho a uvidíme, jak se nám bude dařit. (smích) K turné jste natáčeli videoklip k písničce Eldorádo. Kdy ho uvidíme a o čem bude? V Esu budeme k vidění 18. dubna a jsme zvědaví, jaký bude mít ohlas. My jsem max spokojení. Příběh je o borci, který chce z party kluků na stavbě udělat kapelu. Jak se mu to povede, uvidíte sami.

    A co slibovaný maxi singl?
    Tak ten jsme ještě nestihli i díky tomu, že se natáčení klipu poněkud protáhlo. Do začátku turné to asi nestihneme, ale zapracujeme na tom a do konce května to snad dáme do kupy. K nám přijedete samostatně, ještě bez Landy. Čím fanoušky v Březolupech překvapíte? O překvapení nebude nouze, bude sranda, bude se na co koukat a i muzikantští fajnšmekři si přijdou na své. Zazní všechny nejznámější pecky, jaké si jen dokážete představit. Do Březolup jezdím rád. Vždycky, když jsme tam hrávali s Harlejem, bylo to skvělý. Senzační publikum.

    Jak relaxujete? Kde nabíráte sílu a inspiraci?
    Relaxuji, když jsem chvíli sám. Největší inspirací pro mě kupodivu je, když jsem smutný.

    Byl jste dlouholetým frontmanem Harleje. Kapelu jste opustil ne zrovna nejférovějším způsobem. Myslíte, že už je odpuštěno?
    Já si myslím, že odpuštěno ještě není a zášť kluků k mé osobě je ve vzduchu pořád. S Toníkem Rauerem jsem se sice viděl, ale ještě jsme od té doby spolu nemluvili, protože nemá zájem. S klukama z kapely jsem sice mluvil, ale asi to už nikdy nebude dobrý. Mrzí mě to. Ale já jsem z Harleje fakt odejít chtěl, a ať už jsem odešel tak, či onak, je v podstatě jedno. Když to srovnám s odchodem Brichty nebo Koláře z Arakainů, kteří to udělali úplně jinak než já, stejně ta zášť v kapele zůstala.

    Takže vám smutno není...
    Smutno ani ne, ale moc rád na těch deset let vzpomínám.

Ohodnoťte článek

prozatím nebylo hodnoceno

Poslechni si

Přihlašte se k odběru novinek