Čuste Bigbíťáci..!!

Můj příspěvek bude asi zase dost osobní, ale to už jste si dozajista zvykli.

Končí nám krásný sudý rok a já mám chviličku času jen pro sebe, tak bilancuji. Toliko událostí se stalo, že mi letošní rok přijde až nekonečně dlouhý. Přehršle dění, zážitků a zvratů, co jsem dokázala stihnout za jediný rok..sama bych tomu nevěřila, kdybych nebyla hlavním aktérem mé horské dráhy. No sudá čísla miluju a sudá léta pro mě bývají šťastná..proto též mívám obavu vykročit do roku lichého..

Začátek roku byl pro mě docela náročný, psychicky..trošičku jsem se Vám tu odmlčela, pařby mě nezajímaly, psát mě nebavilo, žít mě bolelo..bohužel, do tohoto roku jsem vykročila s totálně spáleným srdcem a musela jsem sbírat střepy mého já a všechno to lepit znovu dohromady..moji andělé bez křídel mě doslova pomalu seškrabávali z podlahy.. No na Valentýna, ač tento svátek nijak nežeru, jsem si pořídila novou lásku..ať je můj život plnější milované muziky. Můj svět okrášlila čarunádherná a až neskonale milovaná čtyřstrunná baskytara Ibanez. Díky mým andělům bez křídel, mým drahým přátelům a úžasné, milované rodině jsem tento dušitrhající maras přečkala, pomalu, ale skálopevně jsem sesbírala na dně čehosi, co kdysi bylo srdce, poslední zbytky sil. Moji drazí donutili to srdce znovu bít, dotlačili mou osůbku k nové chuti žít, pomohli mi otevřít jinou cestu. Jsem převelice ráda, že mám to obrovské štěstí a můžu říct, ..já mám opravdové přátele..

..no už tu prdolím zase jen o mojí osobě..jen chci říct..lidi, ikdyž je člověk momentálně na dně a kráčí tmou..nikdy to tak uplně není. Vždycky na konci té tmy je světlo, vždycky, někdy třeba nezáří jasným plamenem, ale když budeme přikládat polínka, to světlo se rozzáří a bude jen sílit. Důležité je..ikdyž je člověk momentálně podělaný, utřít si ten zadek a jít dál.

Já si ten můj zadek utřela a k mojí milované Ibanez jsem si sehnala pět čarukrásných kolegáčků a vznikla nová bigbítová kapela. A je to naše kapela, kapela Bigbity Rock.. S pomocí našeho managera Mace Chamradě a mých drahých spoluhráčů jsme v květnu zvládli naši novou rodinu rozjet.

V červnu naše Bigbity pořádaly Skoro Fest ve Skoronicích. Byl to vzpomínkový večer na počest vloni zesnulého motorkáře a velkého rockového fandy Rosti Němce – Kostěje, takže Kostějův memoriál. Tu naše kapela Bigbity Rock vystoupila poprvé. A měli jsme tu čest stát na jednom podiu už se zkušenými matadory – Elbereth, Street 69, Kelwin a Separator. Podium se pro nás stalo těžkou drogou

Taky jsme pro Vás v srpnu pořádali již prosáklou akci – Bigbity Fest. Letos se konal v Kostelci u Kyjova a párty to byla taky moc pěkná. Bigbity Fest je moje srdcovka, je to něco málo od našich stránek pro Vás navíc.

Letos Bigbity.cz. také dostaly nové přírůstky. Znovu se k nám vrátil náš milý redaktor Pavel Paška, čehož si moc vážím a děkuji mu za články. No a též jsem zažila jeden čarukrásný propařený víkend v Goralii s kapelou S.T.S. Tu jsem poznala Jirku Olzsara, šéfredaktora stránek www. irockshock.net. Jirka je moc milý člověk a rád se přidal i k našim stránkám a pomáhá nám skvělými články. Takže chci poděkovat i Jirkovi.

Náš web dostal novou tvář, rozšířili jsme stránky o inzerci. Skupiny si sem můžou vkládat svoje videa a nahrávky. Pořád se snažíme pomaličku rozrůstat, rozšiřovat, přesto si myslím, že stránky zůstávají přehledné a jasné. A hlavně mají pořád tu svoji tvář. Tvář profesionální, protože sem píšou zkušení novináři a taky tu moji Síma-tvář.. Vím, že někdy mluvím víc o vlastních zážitcích, než o samotné kapele, ale už su taková a jiná nebudu. Vůbec neškodí, že je to tu i lidové a občas hodně osobní. Prostě tu máme od každého trošku Za správu, údržbu stránek, inovace moc děkuji našemu webmastru Štěpovi Pernicovi.

Zvládli jsme toho na Bigbitech.cz i v životě tento rok hodně. Pro mě započal sice neslavně, ale přece.. Dokázala jsem najít novou vášeň, ikdyž zase tak nová není.. Je to splnění mého pubertálního snu, kapela.. no pravý čas přišel teď.

I pro mého milovaného syna nastal pravý čas a Ježíšek obohatil jeho sbírku hudebnin o nástroj jemu nejbližší. Že byl můj chlapeček celý rok většinou moc hodný, ve škole se snaží a taky, že už si toto třetí Vánoce přeje, našel pod stromečkem svoje první opravdové bicí. A to je zase obrovský dárek pro mě. Ta jeho láska k rockové muzice. Držte mu pěsti, ať tu máme za pár let nového skvělého bubeníka.

Ikdyž je nový rok lichý, já už vím, že z těch lichých čísel dávno strach mít nemusím. Vykročím do něj s obrovskou chutí dál makat na Bigbitech.cz, elánem hrát s mou milovanou kapelou, s vědomím, že mám úžasnou rodinu a ty opravdové přátele a se přehršlí lásky v mém zaheftovaném srdci, které mi na sklonku letoška dokonale rozsvítil můj milovaný princ. Zkrátka už teď vím, že do začátku roku 2017 si toho hezkého nesu s sebou víc, než jsem si před rokem zvládla představit a přát a vykračuju do něj s tím mým čarukrásným úsměvem na tváři.

Bigbíťáci..!!
Přeju Vám skvělý nový rok, sílu zvládnout překážky, co nejmíň stresu, zdraví a hlavně ROCK ´N´ ROLL v srdci..


Ohodnoťte článek

Článek byl hodnocen: , průměrné hodnocení: 8.71 z 10

Poslechni si

Přihlašte se k odběru novinek